Introduction
Přídavná jména [adjectives] jsou determinanty, které mohou ve větě stát na dvou různých pozicích a modifikují či popisují určitou osobu či věc.
Přídavná jména přivlastňovací [possessive adjectives] používáme, když chceme vyjádřit, že něco někomu patří.
Form
Přídavná jména přivlastňovací používáme před podstatnými jmény a můžeme je rozlišit na základě čísla a rodu. Před přídavnými jmény přivlastňovacími nepoužíváme členy ani jiné determinanty.
Přídavná jména přivlastňovací jsou tato:
Subject Pronouns | Possessive Adjetives |
---|---|
I | My |
You | Your |
He | His |
She | Her |
It | Its |
We | Our |
You | Your |
They | Their |
Example
- My father and I are policemen.
- Is this her house?
- Our cat doesn’t like fish.
Use
Přídavná jména přivlastňovací používáme, když chceme vyjádřit, že něco někomu (osobě či zvířeti) patří.
POZNÁMKA: Přídavná jména přivlastňovací jsou ve skutečnosti determinanty, ale ve slovnících a učebnicích gramatiky se o nich obvykle mluví jako o přídavných jménech.
Summary
Přídavná jména přivlastňovací [possessive adjectives] vyjadřují náležitost něčeho člověku či zvířeti. Rozlišujeme je na základě čísla a rodu.
Jsou to: my, your, his, her, its, our, your a their.
Například:
— „It is not her sandwich, it’s my sandwich.“ = Her a my popisují jiný větný člen (jsou to přídavná jména přivlastňovací).
♦ „It is not her sandwich, it’s mine.“ = Mine nahrazuje jiný větný člen (je to přivlastňovací zájmeno).
POZNÁMKA: Před přídavnými jmény přivlastňovacími nepoužíváme determinanty, vzhledem k tomu, že ona sama jsou jedním z druhů determinantů.
Projděme si tuto látku v sekci {Form}. Podívejte se na sekci {Example}, která ukazuje její užití v kontextu.